Pamatuju si dobu, kdy jsem si myslela, že víc práce = víc výsledků.
Že když budu makat od rána do noci, zvládnu všechno a ty statisíce ke mně přijdou.
Jenže jsem nezvládla pořádně vlastně nic.
Teda jo 👉 vyhořet, vyčerpat se a mít pocit, že všechno, co dělám, je jen závod za dalším cílem, který sice splním, ale moc klidu mi nepřinese.
Navíc to věčný srovnávání se 👉 v tom jsme my ženy na zabití.
“Hustle culture” ti říká:
🤼♀️ „Obětuj vše pro svůj sen.“
💪 „Když nemůžeš, tak přidej.“
🏋️♀️ „Jedině s 10krokovou ranní rutinou a 2fázovým tréninkem můžeš zažít úspěch.“
Jenže já nechci být mrtvá dřív, než si ho užiju 🤣.
🚫 Problém s kulturou drcení výkonu
Tahle kultura oslavuje přetížení jako symbol úspěchu.
Čím dřív vstáváš, tím víc jsi „ambiciózní“.
Čím míň spíš, tím víc „to chceš“.
Čím víc úkolů odškrtneš, tím jsi „lepší“.
Jenže to není moje cesta.
Zvlášť když chci udržet při životě nejen sebe, ale i děti.
Tohle prostě není pro nás holky!
My nejsme roboti.
Nefungujeme lineárně.
A pokus rvát se do systému, který byl navržený pro mužské rytmy výkonu, je recept na vyhoření.
Mnoho žen se snaží uspět v modelu, který je postavený na stálé produktivitě, stejném výkonu každý den a konstantní energii.
V tomhle modelu mimochodem fungují téměř všechny korporáty 👉 cíle, kpis a klimatizace nastavená na 18 stupňů, přestože muži a ženy mají jinou termoregulaci.
Jenže náš biologický, hormonální i mentální systém funguje jinak.
A čím víc se ho snažíme ignorovat, tím víc nám to tělo vrátí 👉 únavou, úzkostí, nebo kolapsem (mně obvykle rýmičkou a kašlíčkem, když to přeženu a neposlouchám v momentě, kdy mi tělo říká: “Lehni už, blbko!“.
🌙 Moje realita místo „5AM klubu“
Mám malé děti.
Nespí podle tabulek.
Já posledních 6 let taky ne.
Vstávačky ve 4 nebo 5 ráno, abych stihla 10krokovou ranní rutinu, trénink, ice bath, skin care, afirmace a psaní deníku vděčnosti, protože to je jediná cesta k úspěchu?
Ne, díky..
Dlouho jsem se snažila přizpůsobit – vstávat dřív, plánovat si dny podle to-do listů, dělat rutiny jako z podcastů o produktivitě.
Až jsem si přiznala, že nepotřebuju víc disciplíny, ale víc soucitu sama se sebou.
Když jsem přestala tlačit a začala hledat svůj rytmus, všechno se změnilo.
Začala jsem pracovat v souladu s mojí energií, ne proti ní.
🩸 Můj absolutní game-changer: práce podle cyklu
Místo abych se každý den nutila do stejného výkonu, začala jsem pozorovat pravidelnosti v tom, kdy mi věci jdou snadno a kdy je naopak „tlačím na sílu“.
A guess what?
Když to tlačím, výsledek většinou stojí za nic – a jako bonus přijde již zmiňovaná rýmička a kašlíček (ufff).
Naučila jsem se pracovat v souladu se svým cyklem.
Tento přístup, známý jako Cycle Syncing, mi umožňuje plánovat práci podle toho, na co mám zrovna energii a mentální kapacitu.
Můj měsíc teď vypadá zhruba takto 👇
Fáze 1 (den 0–5) 🩸 Hibernace a reflexe
Čas zpomalit, odpočívat, reflektovat.
Analyzuju čísla, hodnotím, co se povedlo, a připravuju se na nový měsíc.
Fáze 2 (den 5–15) 🌷 Kreativní bouře
Energie je zpět!
Vymýšlím obsah, nové produkty, strategie, plánuju kampaně, zahlcuji moji nejmilejší Anitku (má pravá i levá ruka).
Fáze 3 (den 15–17) 🌸 Čas zazářit
Tady mi to sluší, mám tak nějak hubenější ksicht 🤣, všechno mi jde.
Natáčím, fotím, tvořím obsah, jsem božská (chápeme se 😆).
Fáze 4 (den 17–28) 🥀 Get Shit Done
Dokončuju. Nastavuju. Ladím.
Tady se dělá práce, na kterou jindy nemám čas nebo se mi do ní nechce, protože ubírá čas kreativitě. Technikálie, optimalizace funnelů, reklamy.
📆 Pryč s denními to-do listy: Mysli v měsících
Možná to zní jako kacířství, ale já nepoužívám denní seznamy úkolů.
V minulosti mě jen stresovaly a dávaly mi falešný pocit (ne)produktivity.
Místo toho plánuju měsíčně – v Assaně.
Můj plán je mapa témat, ne seznam trestů 🤣.
👉 V „kreativní bouři“ tvořím.
👉 V „get shit done“ fázi dodělávám.
Tenhle systém mi dává strukturu bez tlaku a pocitu selhání, když jeden den „nejsem dost“.
⚡ Nekonvenční biohacky, které mi pomáhají
Abych si udržela energii a soustředění, používám několik zvláštních rituálů, které by možná vypadaly zvláštně, ale fungují.
Ráno 🌤:
Žádné sladké snídaně.
Když si dám něco sladkého, celý den bojuju s únavou a mozkovou mlhou.
Nepiju kávu na lačno – místo toho si dávám elektrolyty. Malá změna, obrovský efekt.
No.. Popravdě řečeno 👉tenhle článek právě reviduju na dovolené a samozřejmě tady každý den začínám croissantem s kávou a má to dopad (snad v tomhle článku tedy nebude moc chyb 😂).
Během dne 🕛:
Nepracuju v dlouhých blocích.
Když cítím, že to dře, vstanu a udělám 10 dřepů.
Nebo jdu bosky na trávu.
Někdy si jen dám pauzu „na kyslík“ — koukám z okna a prostě dýchám.
Občas si připadám jako blázen, ale můj mozek se restartuje a mně to pak všechno jde líp.
Večer 🌙:
Nebudu lhát, večery jsou krizové.
Snažíme se blokovat modré světlo (ano, máme červené brýle, používá je jen manžel 😅).
Můj největší prohřešek? Noční scrollování. Na tom musím ještě zapracovat. Ale ten rychlý dopamin je prostě někdy hodně mňam.. Shame on me!
🧘♀️ Soustřeď se na to, co můžeš ovlivnit
Největší zlom v mém podnikání i životě nastal, když jsem přestala řešit věci, které nemůžu změnit, a zaměřila se na to, co můžu ovlivnit.
Dětský spánek?
Věř mi, zkusila jsem všechno – rutiny, tabulky, režimy.
Výsledek? Jen nervy a frustrace.
Takže jsem přestala měnit děti. A začala měnit sebe.
Tohle si někam ulož 👇
Díky, že jsi tu se mnou.
Za to, že si dovoluješ přistupovat k podnikání trochu jinak 👉 ne za každou cenu co nejrychleji, ale vědoměji.
Hele svět nepotřebuje víc unavených žen, které všechno zvládají za cenu dalších dokonalých reels na Instagramu s dokonalou ranní rutinou, jednorožci a duhou.
Potřebuje víc žen, které tvoří v pohodě, ale s výsledky a podle vlastních pravidel. 💫
Takovýma se chci inspirovat, obklopovat a tak trochu tuším, že vás tu už mám 🩵.
S láskou,
Dari 🩵
